Strach z umírání byl obrovský! Český herec se na své chalupě zastřelil!
Retro
16. května 2016 | 03:00
—
Ilona Cílková
Brodského kolem osmdesátky začalo stále častěji trápit zdraví. Mluvil o smrti, i když se svým typickým humorem. Ale mluvil o ní téměř neustále. Z nemocnice se vrátil na svoji milovanou chaloupku. Trpěl depresemi a trápil se odchodem nejbližších kamarádů.
Snílek s krásným smyslem pro humor / Česká televize
Dnes uběhlo již čtrnáct let od smrti nezapomenutelného Vlastimila Brodského.
Herec, který se proslavil jako představitel plachých, melancholických a tragikomických antihrdinů, svůj život ukončil dobrovolně 20. dubna 2002 na své milované chalupě ve Slunečné u České Lípy. Bylo mu 81 let.
Vlastimil Brodský se narodil v Hrušově nad Odrou a od mala ho bavil tanec. Za studentských let si dokonce vydělával stepováním. Ale mladého muže to táhlo hlavně k herectví. V roce 1939 dělal zkoušky do herecké školy E. F. Buriana a byl to právě Burian, který v mladém umělci rozpoznal obrovský herecký talent a angažoval ho.
Po zavření Burianova divadla Brodský měnil divadelní scény, až nakonec na dlouhá léta zakotvil v Divadle na Vinohradech. Měl ale obrovské štěstí i na práci před kamerou. Spolupracoval s režiséry Otakarem Vávrou, Zdeňkem Podskalským, Vojtěchem Jasným či Jiřím Menzelem. Nemůžeme zapomenout na filmy Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Všechny dobré rodáky, nebo nezapomenutelné Světáky. A mohli bychom pokračovat ještě hodně dlouho.
Ve stáří již moc nabídek nedostával. Až Vladimír Michálek obsadil Brodského do svého filmu Babí léto. Zde si Brodský zahrál věčného snílka Františka Hánu a za svůj nádherný herecký výkon získal Českého lva. V krátké děkovné řeči po jeho převzetí uvedl: „ Vzhledem ke svému paušálně ohroženému zdravotnímu stavu se pokusím být velmi stručný. Všem děkuji a dobrou noc.“
Brodského kolem osmdesátky začalo stále častěji trápit zdraví. Mluvil o smrti, i když se svým typickým humorem. Ale mluvil o ní téměř neustále. „Umírání může být velké a bolestivé svinstvo, toho se bojím. Smrti ne, ta mi připadá jako pohoda" říkával. Deprimující stavy vyvrcholily o Velikonocích 2002. Tehdy byl hospitalizován v nemocnici a pár dnů strávil i na psychiatrii.
Z nemocnice se vrátil na svoji milovanou chaloupku. Trpěl depresemi a trápil se odchodem nejbližších kamarádů. Rozhodl se z tohoto světa odejít, aby netrápil sebe a nebyl na obtíž svým nejbližším. Pro mnohé zvolil nepochopitelný způsob. Zastřelil se legálně drženou zbraní. I když od jeho smrti uplynulo již třináct let, Bróďa stále chybí.
Vlastimil Brodský se narodil v Hrušově nad Odrou a od mala ho bavil tanec. Za studentských let si dokonce vydělával stepováním. Ale mladého muže to táhlo hlavně k herectví. V roce 1939 dělal zkoušky do herecké školy E. F. Buriana a byl to právě Burian, který v mladém umělci rozpoznal obrovský herecký talent a angažoval ho.
Po zavření Burianova divadla Brodský měnil divadelní scény, až nakonec na dlouhá léta zakotvil v Divadle na Vinohradech. Měl ale obrovské štěstí i na práci před kamerou. Spolupracoval s režiséry Otakarem Vávrou, Zdeňkem Podskalským, Vojtěchem Jasným či Jiřím Menzelem. Nemůžeme zapomenout na filmy Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Všechny dobré rodáky, nebo nezapomenutelné Světáky. A mohli bychom pokračovat ještě hodně dlouho.
Ve stáří již moc nabídek nedostával. Až Vladimír Michálek obsadil Brodského do svého filmu Babí léto. Zde si Brodský zahrál věčného snílka Františka Hánu a za svůj nádherný herecký výkon získal Českého lva. V krátké děkovné řeči po jeho převzetí uvedl: „ Vzhledem ke svému paušálně ohroženému zdravotnímu stavu se pokusím být velmi stručný. Všem děkuji a dobrou noc.“
Brodského kolem osmdesátky začalo stále častěji trápit zdraví. Mluvil o smrti, i když se svým typickým humorem. Ale mluvil o ní téměř neustále. „Umírání může být velké a bolestivé svinstvo, toho se bojím. Smrti ne, ta mi připadá jako pohoda" říkával. Deprimující stavy vyvrcholily o Velikonocích 2002. Tehdy byl hospitalizován v nemocnici a pár dnů strávil i na psychiatrii.
Z nemocnice se vrátil na svoji milovanou chaloupku. Trpěl depresemi a trápil se odchodem nejbližších kamarádů. Rozhodl se z tohoto světa odejít, aby netrápil sebe a nebyl na obtíž svým nejbližším. Pro mnohé zvolil nepochopitelný způsob. Zastřelil se legálně drženou zbraní. I když od jeho smrti uplynulo již třináct let, Bróďa stále chybí.
