Konec spekulacím! Smrt slavného muže byla objasněna! Žádná rakovina ani vražda!
Retro
08. dubna 2016 | 03:00
—
Ilona Cílková
Záhadná smrt slavného spisovatele vyřešena? / Wikipedie
Rakovina, nebo snad dokonce vražda? Smrt Karla Maye, autora Vinnetoua, byla dlouho velkou neznámou. Konec spekulacím možná učinil výzkum německých vědců. V kostech spisovatele našli vysoké množství olova a kadmia, z čehož usuzují, že příčinou smrti byla chronická otrava těžkými kovy. Maye pravděpodobně zabilo dlouhodobé pití kontaminované vody.
Autor dobrodružných románů z Blízkého východu i Afriky a především příběhů náčelníka Apačů Vinnetoua a jeho pokrevního bratra Old Shatterhanda zemřel 30. března 1912. Z jaké příčiny úmrtní list neuvádí. To vedlo k řadě spekulací: uvažovalo se o rakovině plic, ale i o vraždě, jejíž pachatelkou měla být Mayova manželka Klara, univerzální dědička práv k spisovatelovým dílům.
Záhadu možná rozlouskli vědci Ústavu soudní medicíny univerzity v Lipsku, kteří využili sanačních prací na hrobce Karla Maye v Radebeulu, aby prozkoumali spisovatelovy ostatky. „Zprávy o potížích v posledních týdnech a dnech jeho života odpovídají symptomům otravy těžkými kovy,“ domnívá se vedoucí týmu Carsten Hädrich.
Vše nasvědčuje tomu, že kovy se do těla dostávaly postupně a velmi dlouhou dobu. „Pitná voda tehdy obsahovala velké množství olova,“ uvedl Hädrich. Přiotrávit se tak na začátku 20. století nebylo nijak těžké. May s největší pravděpodobností pil vodu protékající olověnými trubkami a k příjmu těžkých kovů napomohla i autorova strava a obliba v kouření tabáku.
Autor dobrodružných románů z Blízkého východu i Afriky a především příběhů náčelníka Apačů Vinnetoua a jeho pokrevního bratra Old Shatterhanda zemřel 30. března 1912. Z jaké příčiny úmrtní list neuvádí. To vedlo k řadě spekulací: uvažovalo se o rakovině plic, ale i o vraždě, jejíž pachatelkou měla být Mayova manželka Klara, univerzální dědička práv k spisovatelovým dílům.
Záhadu možná rozlouskli vědci Ústavu soudní medicíny univerzity v Lipsku, kteří využili sanačních prací na hrobce Karla Maye v Radebeulu, aby prozkoumali spisovatelovy ostatky. „Zprávy o potížích v posledních týdnech a dnech jeho života odpovídají symptomům otravy těžkými kovy,“ domnívá se vedoucí týmu Carsten Hädrich.
Vše nasvědčuje tomu, že kovy se do těla dostávaly postupně a velmi dlouhou dobu. „Pitná voda tehdy obsahovala velké množství olova,“ uvedl Hädrich. Přiotrávit se tak na začátku 20. století nebylo nijak těžké. May s největší pravděpodobností pil vodu protékající olověnými trubkami a k příjmu těžkých kovů napomohla i autorova strava a obliba v kouření tabáku.
Související články