Jakub Kohák umí překvapit. Co prozradil o svých školních výsledcích?
Slavní přišli do Ovocného Světozoru s vysvědčením o pár týdnů dříve, protože na konci školního roku bude na všech pobočkách tradičně plno! Právě v den předávání vysvědčení se bude rozdávat zmrzlina zdarma. Této akce se mohou zúčastnit všichni, kteří ukáží jakékoliv vysvědčení. Ať se jedná o čerstvé absolventy ročníku, nebo milovníky zmrzliny, co mají vysvědčení už mnoho let v šuplíku, a na školu vzpomínají maximálně ze zažloutlých fotografií.
Na ochutnávku zmrzlin přišla řada VIP osobností, někteří i s dětmi. David Kraus, Tereza Budková, Heidi Janků, Jakub Kohák, Pavel Šporcl, DJ Lucca, Bára Kodetová, Vladimír Kratina, Kateřina Neumannová nebo Kristina Kloubková.
Sladká odměna zdarma je v Ovocném Světozoru dlouholetá tradice. „Zmrzlinu za vysvědčení dáváme již 25 let. Každý, kdo přinese vysvědčení, i ti dříve narození, dostane dva kopečky nebo jednu točenou zmrzlinu zdarma. Loni jsme rozdali 14 866 kopečků a 3 281 točených,“ říká spolumajitel Ovocného Světozoru Jiří Hájek s tím, že nejvíc frčí vanilková, jahodová a čokoládová příchuť.
Právě takové příjemné vzpomínky se přítomným na akci vybavily. Celebrity si navíc pod dohledem zkušeného personálu mohly vyzkoušet, jak správně nabrat a natočit zmrzlinu do kornoutku, a nakonec se mezi sebou u pultu obsluhovaly jako ostřílení cukráři. Další metou bylo hádání příchutě zmrzliny poslepu, ve které excelovali hlavně Kateřina Neumannová a David Kraus, a naopak Vladimír Kratina sice zmrzliny ochutnával jednu za druhou, ale po chuti žádnou nepoznal. Po soutěžích se herci a zpěváci dočkali odměn ve formě výborných dortů.
Pro některé je taková odměna jako satisfakce za dlouholeté utrpení ve školách vítaná, protože vysvědčení bylo pro mnohé strašákem. Takový David Kraus by ho nejraději zrušil. „Jelikož jsem byl nepřizpůsobivý žák, každé vysvědčení pro mě bylo velmi traumatizující. Nejhorší byly dvojky a trojka z chování,“ vzpomíná. „Byl bych nejraději, kdyby žádné předávání nebylo, a kdyby třeba škola vyhořela nebo přišlo zemětřesní,“ připomíná zpěvák dětské fantazie, které měl snad ohledně destrukce školy snad každý žák. David si dokonce kvůli zmrzlině obstaral narychlo vyrobené vysvědčení s velkou pětkou, kterou bavil všechny přítomné.
Podobně je na tom i Jakub Kohák, který se ale vždycky postaral o to, aby důkazy o jeho studiích zmizely. „Vysvědčení se mi ztrácela, přepisovala se, nebo se mi na to vylil nějaký jogurt. Často se stávalo, že mi vysvědčení "někdo" ukradl. Nějaká vysvědčení se dochovala, ale ta, kde byly čtyřky, pětky, šestky a sedmičky, tak ty už jsou pryč,“ směje se herec.
Moderátorka Kristina Kloubková naopak přiznává, že byla šprtka a z vysvědčení měla strach, i když se většinou mohla radovat ze samých jedniček. Ale motivace byla jasná. „U nás doma byla taková domluva, že kdo bude mít samé jedničky, ten bude mít celé pečené kuře k obědu. Já jsem ho často dostávala a bratrovi jsem nedala ani kousek,“ říká. Dnes si sama za odměnu dopřává karamelový pohár a po zmrzlině se mohla utlouct i jako malá.
„Když byl na 1. máje Svátek práce, tak se šlo do průvodu a po něm se šlo s rodiči na pohár. Takže jsem tento den milovala, protože jsme šli do Ovocného Světozoru na zmrzlinu. Vzpomínám si, že se tam chodilo na banánovo-jahodovou míchanou v kornoutku. Tak tu mám moc ráda,“ vzpomíná Kloubková.
Pro Heidi Janků nebylo vysvědčení nic, kvůli čemu by se vzrušovala. Její maminka byla učitelka a jako malá školačka se těšila, že měli doma tolik bonboniér. „Hned po předání jsme se všichni sbalili a jeli na dva měsíce na chatu do Beskyd. Ta cesta byla dobrodružná, protože jsme jezdili vlakem, autobusem a kus museli pěšky. S báglama na dva měsíce, se psem a spoustou těch bonboniér jsme vypadali jako bezdomovci.“
Co se oblíbenosti týče, tak mezi slavnými jasně vedla vanilková zmrzlina. V závěsu za ní pak pistáciová a čokoládová. Všichni mají na svou první zmrzlinu krásné a nostalgické vzpomínky, které nejlíbezněji shrnul David Kraus. „Pamatuji si na vanilkovou točenou zmrzlinu, ke které jsem dostal kornoutek navíc. Chodil jsem do cukrárny s babičkou a vždycky jsme na chvilku ztichli, jenom lízali a vychutnávali. Mohli jsme se po ní utlouct a dodnes si pamatuji, že se na zmrzlinu stály fronty až na ulici, když bylo letní počasí.“
